Once Upon Us

Všechno začíná jedním pohledem v tiché školní třídě. Chlapec ještě nezná slovo láska, ale pozná její světlo. Když dívka náhle zmizí, ptá se stromů a deště. Tvář i jméno časem vyblednou, zatímco otisk její duše zůstane první nití příběhu, který potrvá celý život.

První setkání nepřichází jako velké vyznání. Je ukryté v obyčejné školní třídě, v jejím smíchu podobném jaru a v okamžiku, kdy se dvěma dětem na chvíli ztratí okolní svět. Chlapec ještě neumí rozlišit lásku od úžasu. Přesto cítí, že se v něm probudilo něco, na co nemá zapomenout. Právě tato nevědomost dává Once Upon Us její čistotu. Cit nepotřebuje důkaz ani plán a existuje dříve než všechna slova, jimiž ho jednou bude chtít vysvětlit. Pak dívka bez rozloučení zmizí na druhém konci města. Pro dítě je taková vzdálenost nepřekročitelná. Hledání se proto přesune do přírody. Stromy a déšť se stanou důvěrníky otázky, kterou nedokáže položit dospělým. Čas postupně smaže tvář i jméno, ale ne pocit duše uvnitř plamene. Tím vzniká základ celého alba. Láska může ztratit svou viditelnou podobu a přesto dál utvářet člověka, který ji jednou poznal. Nedokončený poslední řádek není chybějícím koncem. Je otevřenými dveřmi do života, v němž bude chlapec stejnou přítomnost hledat v dalších tvářích, návratech a proměnách.