To My Son

To My Son je rodičovský dopis o lásce, samostatnosti a čase, který nelze zastavit. Otec slibuje blízkost, ale synovi ponechává vlastní hlas, volbu i právo prohrát, vyhrát a vyrůst mimo jeho dosah.

To My Son mluví k dítěti z místa hluboké rodičovské náklonnosti. Syn je světlem dne i noci, ale skladba z něj nemusí dělat odpovědnost za celý život rodiče. Věty o společném záření vyjadřují radost ze vztahu, zatímco svět, který se bude dál otáčet, připravuje prostor pro synovy vlastní výhry a prohry. Ujištění, že je hluboko uvnitř vždy v pořádku, potvrzuje jeho hodnotu a nemá znamenat, že každá volba bude správná. Právě proto následuje výzva slyšet vlastní hlas a rozhodovat se sám. Opakované můj jediný syn je výraz jedinečné blízkosti, ne vlastnictví nebo zákaz dalších důležitých vztahů. Most o případném odchodu rodiče zachází se smrtí jako s možností, jejíž přesnou podobu nikdo nezná. Přetrvávání v písni, rytmu, srdci a jménu označuje paměť a vliv, ne jistotu posmrtné přítomnosti. Největším přáním zůstává, aby syn miloval svůj život a nebál se jej žít po svém.