Love Without Walls

Když už rozum nemusí vlastnit pravdu, srdce nemusí vlastnit druhého člověka. Otevírá se láska bez dluhu, klece a podmínky návratnosti. Vidí bolest i stud a přesto zůstává. Nedává proto, aby získala totéž zpět, ale protože její přirozeností je zářit.

Rozum dovedl cestu k hranici, za kterou už pravdu nelze držet v dlani. Love Without Walls tuto dlaň otevírá jako srdce. Zkoumá lásku osvobozenou od tajných smluv, vlastnictví a počítání dluhů. Nežádá druhého člověka, aby zaplnil prázdnotu, potvrdil hodnotu nebo splatil každé gesto stejnou měrou. Vidí jeho duši i poranění a dovoluje mu zůstat svobodný. To neznamená život bez hranic chránících důstojnost. Zdi zde představují podmínky, kterými se láska snaží druhého ovládat, a klece postavené ze strachu před ztrátou. Když padají, vztah se nemusí změnit v sebeobětování. Může být pravdivější, protože dávání už není skrytým obchodem a blízkost není vlastnickým právem. Pohled se rozšiřuje od jednoho člověka ke světu. Dokáže obejmout temnotu, plamen, déšť i stud bez požadavku na jejich okamžitou proměnu. Není to romantická odměna. Je to způsob vidění, který v rozbitém stále poznává hodnotu a nenechá lásku zmenšit strachem. Tady už srdce nesvítí za něco. Svítí z podstaty toho, čím se stalo.