Beyond the Name

Na posledním schodu se cesta neztrácí v prázdnotě. Rozpouští pouze hranici, která tvrdila, že jsme jen svůj příběh, tvář a jméno. Zůstává vědomí podobné prostoru, společné světlo uvnitř stromu, dechu i vlny a přítomný okamžik, který už nepotřebuje být ničím podepsán.

Celé album postupně uvolňovalo jména, která člověk zaměnil za svou podstatu. Nejsem stud, vina, strach ani hlad. Beyond the Name nakonec položí stejnou otázku i jménu, kterým se člověk označuje v každodenním životě. Příběh, tvář a hlas nejsou popřeny ani zničeny. Přestávají však tvořit pevný okraj všeho, čím lze být. Vypravěč hledal konečný klíč venku i uvnitř a nalezl ho teprve v zastavení, kde už nemusel vyrábět další podobu sebe. Z tohoto ticha se vědomí nejeví jako jedna věc uzavřená v těle, ale jako prostor schopný držet hlas, tvář, myšlenku i plamen. Rozdělení na mé a tvé, hříšníka a krále nebo vítěze a poraženého ztrácí svou konečnou platnost. Neznamená to útěk z lidského života ani vymazání osobních hranic. Je to tiché rozpoznání hlubší příbuznosti, v níž stejný život dýchá stromem, vlnou i člověkem. Takové rozpoznání nemá podobu trofeje. Když odpadne potřeba dosáhnout zvláštní identity, zůstává tento okamžik, pokoj a láska bez dalšího jména. Album tak končí tam, odkud všechny kroky vyrůstaly, v prosté přítomnosti schopné obsáhnout celý žebřík.