Understand

Understand opakuje dvě slova tak dlouho, až přestanou znamenat rychlý úsudek a začnou znamenat přítomnost. Porozumění zde neopravuje druhého člověka. Vidí ho, slyší a zůstává.

Understand staví celou skladbu na větě, která se opakováním postupně proměňuje. První rozumím může být pouhé přání nebo zdvořilá odpověď. Další návraty však dostávají obsah v podobě vidění, naslouchání, důvěry a schopnosti zůstat s druhým člověkem i v jeho pádu, ohni a změně. Skladba výslovně neříká, že porozumění znamená všechno schválit nebo převzít odpovědnost za cizí život. Věta nic neopravuj ruší potřebu okamžitě napravovat druhého dřív, než vůbec dostane prostor být slyšen. Přijetí se potom rozšiřuje k růstu a uzdravování, ale není léčebným slibem. Vyjadřuje důvěru, že člověk se může měnit, když se nemusí skrývat. Závěrečné jsem tady uvnitř spojuje porozumění s blízkostí. Skutečné rozumím tak není hotový závěr o druhém, ale ochota zůstat v rozhovoru dost dlouho, aby mohl dál překvapovat.