I Am Time

Čas nemusí být věřitel, který stále něco bere. I Am Time obrací známou větu, že na život není čas, v rozhodnutí být přítomen, tvořit a přestat odkládat vlastní cestu.

I Am Time odmítá představu času jako cizího pána, který člověka vlastní, honí a neustále mu připomíná, co nestihl. Místo věty, že čas není, přichází jednoduché prohlášení o přítomnosti. Čas mám, čas tvořím svými volbami a právě v něm miluji, pracuji i žiji. Skladba tím nepopírá povinnosti ani skutečné hranice jednoho dne. Míří k okamžikům, kdy se nedostatek času stane také úkrytem před rozhodnutím, strachem nebo vlastním tvůrčím hlasem. Opakované věty fungují jako probuzení z odkládání. Vypravěč zve druhého člověka do světla, ale zároveň v něm poznává energii, která osvobozuje i jeho. Čas už není protivník a budoucnost není místo, kde život konečně začne. I Am Time vrací moc k jedinému okamžiku, v němž lze něco změnit. K tomuto dechu, tomuto kroku a tomuto rozhodnutí nečekat se sebou až na později.