Healing Arcs

Uzdravení málokdy vede rovně a nikdy nepřikáže bolesti, aby okamžitě zmizela. Healing Arcs uzavírá album pohybem, který se vrací ve vlnách, pokaždé se dotkne jiného místa a znovu uvolní cestu.

Healing Arcs uzavírá Psyolin bez představy, že všechny předchozí emoce lze jedním okamžikem napravit. Housle kreslí dlouhé oblouky přes bolest a vracejí se k ní z různých stran, jako by hledaly cestu, která nic důležitého nepřeskočí. Uzdravení zde není léčebný slib ani návrat do stavu před zraněním. Je to proměnlivý vztah k tomu, co se stalo, v němž lze něco pustit, něco si ponechat a postupně vytvořit více prostoru pro dech. Verš nic se neztratilo označuje pocit návaznosti, ne popření skutečné ztráty. To, co odešlo, může dál působit v paměti a změnit tvar dalšího života. Oblouky zvuku proto nevymazávají jizvu. Učí ji začlenit do pohybu, který pokračuje. Závěr zůstává skromný a pravdivý. Člověk stále dýchá, stále občas září a léčivé oblouky přicházejí i odcházejí podle vlastního času.