One Life

Déšť i slunce, rány i úžas, loučení i láska se vejdou do času, který jsme dostali. Není nekonečný, a právě proto stojí za to prožít ho s otevřeným srdcem a neumlčet nic podstatného.

Přicházíme s nádechem a odcházíme proměnění vším, co se nás cestou dotklo. Ruce nedokážou držet navždy a žádná duše neopouští život ve stejné podobě, v jaké do něj vstoupila. Milujeme, ztrácíme, lámeme se a znovu se hojíme. Jména lidí, jejich ticho, naše rány, slzy i chvíle úžasu pak putují dál uvnitř nás a tiše učí srdce, jak zůstat otevřené. One Life neoslavuje jen světlé dny. Přijímá déšť i slunce, konce i nové podoby, bolest i krásu, protože právě jejich spojení vytváří skutečně prožitý život. To, co člověka zlomí, ho může zároveň probudit, a to, co odejde, v něm může dál nést vlastní světlo. Píseň připomíná vzácnost jediné možnosti cítit, volit, milovat, padat a znovu vstávat. Nenarodili jsme se proto, abychom před životem zůstali potichu. Narodili jsme se, aby nás proměnil a aby jeden náš život dokázal nést světlo ještě dlouho po chvílích, které pominuly.