Slaves of Time

Celý den spěcháš a večer máš pocit, že jsi nikde doopravdy nebyl. Správce času ti nekrade hodiny. Krade ti přítomnost, ve které je můžeš skutečně prožít.

Nestíhám. Už jsem měl být dál. Teď na to není čas. Správce času nepotřebuje říkat nic složitějšího. Rozdělí život na termíny a milníky a potom zařídí, aby ses v žádném okamžiku necítil správně. Při práci myslíš na odpočinek, při odpočinku na povinnosti a i hezký den se mění v položku, která příliš rychle končí. Slaves of Time nebojuje proti hodinám ani plánování. Připomíná jen, že čas je nástroj, ne soudce. Hodiny dokážou změřit délku setkání, ale ne jeho blízkost. Kalendář zaznamená cestu, ale nepozná, zda jsi během ní vůbec vnímal svět kolem sebe. Život se neodehrává včera ani potom. Vždycky čeká v jediném nádechu, který právě probíhá. Nemáš zpoždění. Jen se potřebuješ vrátit tam, kde skutečně jsi.