Child of Light

Dítě se podívá vzhůru a svět je najednou plný větru, křídel a možností. Child of Light otevírá Elysium radostí, která se ještě nenaučila pochybovat sama o sobě.

Child of Light otevírá album pohledem, který ještě nepotřebuje svět rozebrat, aby ho mohl milovat. Nebe je viditelné, vítr slyšitelný a laskavost má lehkost křídel. Dítě se směje, točí, padá, znovu vstává a mezi porážkou a vítězstvím nedělá tak přísnou hranici jako dospělý člověk. Hra, sen a důvěra zde nejsou útěkem před skutečností, ale přirozeným způsobem, jak do ní vstupovat. Běh k druhému člověku vyjadřuje jistotu, že blízkost může být bezpečná a opravdová. Závěrečný úsměv se stává společným světlem, které má přetrvat v čase. Skladba neidealizuje dětství jako období bez strachu nebo bolesti. Zachycuje jeho schopnost znovu se rozběhnout krátce po pádu a dovolit radosti, aby se stala cestou místo vzácné odměny.